Sjezd rodáků ve Slovči + Foto
Sjezd rodáků ve Slovči se zúčastnila i rodina nejslavnějšího rodáka. Hasiči při příležitosti 130. výročí nechali pokřtít vlajku
Po dvaceti letech se v obci uskutečnil sraz jejích rodáků, aby si připomněli doby dávno minulé a popovídali si se svými dávnými přáteli. Sraz uspořádala obec společně s oslavou 130. výročí založení místního Sboru dobrovolných hasičů.
Podle starosty obce Františka Rulíka se sraz koná z několika důvodů. „Sešli jsme se zde, abychom vzpomněli na časy minulé, zhodnotili dvacet let od posledního setkání, ale také kvůli tomu, aby se měli ti, co se ze Slovče odstěhovali, kam vrátit a neztratili své kořeny," řekl přibližně třem až čtyřem stovkám lidí mimo jiné starosta při zahájení slavnosti. Srazu se také zúčastnil syn nejslavnějšího slovečského rodáka knihaře Aloise Jirouta Vladimír Jirout s rodinou, který také zapůjčil velmi vzácné dokumenty na výstavku.
Velkou měrou si oslavy užívali místní dobrovolní hasiči, jejichž sbor byl založený v roce 1884. Zavzpomínali na první velké hasičské osobnosti Jana Ortu a Antonína Vance. Starosta hasičů Jaroslav Barnet ml. připomněl velkou a nenahraditelnou práci místních hasičů při loňských povodních. Při zahájení oslav přijel do Slovče kněz, který pokřtil jejich nový prapor.
Alois Jirout – významný rodák
Vladimír Jirout zavzpomínal na své rodiče, kteří se během svého života stali slavnými nejen v Čechách, ale například i ve Francii. Alois Jirout působil od roku 1931 v Praze, kde si s manželkou Ludmilou Jiroutovou – Alexandrovou otevřel umělecký ateliér. Spolupracoval s T. G. Masarykem a přátelil se také
s básníkem Jaroslavem Seifertem.
„Tatínek by právě dnes oslavil sto patnácté narozeniny. Narodil se ve Slovči, pocházel z velice nuzných poměrů. Vyučil se kovářem, ale kvůli této práci onemocněl," vzpomíná Vladimír Jirout. Poté se Alois vyučil v Přelouči knihvazačem. Po čase se vydal do Záhřebu, později se dostal do Benátek a do Paříže. „V Paříži pracoval v jednom ateliéru, kde bylo nakladatelství, antikvariát, galerie a knihvazačská dílna. Tam se tatínek naučil tak zvanou francouzskou vazbu. V té době ještě nebyl v Čechách známý. Potom se seznámil s Františkem Kupkou, který tady byl téměř sto let neuznávaný," pokračoval ve vzpomínání Vladimír Jirout. Když přišla válka, přihlásil se Alois Jirout do francouzské legie. Tam se stýkal s T. G. Masarykem. „Spolu koncipovali myšlenku prohlášení samostatnosti, kterou Masaryk poslal Wilsonovi těsně před tím a to ho inspirovalo k prohlášení samostatnosti. Já mám dokonce rukopis k tomu. Masaryk si přál, aby se stal předsedou tak zvané České kolonie v Paříži, což byla společnost českých umělců," vzpomínal dál Vladimír Jirout. Zmínil se také o skutečnosti, že jeho tatínek byl na frontě, kde byl raněn. Poté navrhoval vojenská vyznamenání, jejichž originály jsou vystavené
v Praze v muzeu Památníku osvobození. Alois Jirout zemřel v roce 1969. (zdroj: Nymburský deník)
